Lyžařský výcvik 7. ročníku

25. 1. 2017 - Mgr. Marek Dlabaja, Mgr. Radim Šustek, Tereza Kapustová (7.A), účastníci kurzu

---

Vzpomínka na lyžák

Tereza Kapustová (7.A)

Lyžák v sedmé třídě bude do konce života jedním z mých nejživějších zážitků. I když budu mít třeba devadesát let a někdo se mě zeptá, jestli si z kurzu něco pomatuji, odpovím: ANO.

Když jsme se poprvé objevili před hotelem Fran, nedokázala jsem si udělat pořádný obrázek. Jediné, na co jsem v tu chvíli myslela, bylo: Dokázala jsem to! Dokázala jsem vyšplhat tři kilometry do kopce až sem.

Náš pokoj byl malý, ale bez závad. Díky tomu jsme si jej s kamarádkami dokázaly zamilovat, i když jsme tam neměly nikdy moc pořádek.

První večeře byla dobrá (stejně jako ty další) a už se čekalo jen na budoucí ráno, kdy všichni poprvé nasedneme na vlek. Některé z mých kamarádek měly strach, musela jsem jim pořád opakovat, že se není čeho bát.Taky že nebylo. Když jsem se ráno po deváté hodině (samozřejmě se zpožděním, to bych nebyla já :- ) objevila v lyžácích a s lyžemi v rukou před hotelem, čerstvý horský vzduch mě štípal v nose. Kritickým pohledem jsem si změřila svah. Nebyl prudký ani mírný, prostě tak akorát pro mě. První jízda byla opatrná, všichni jsme si museli svah trochu „osahat“. Připadala jsem si tak plná adrenalinu, že muselo být vidět, jak mi srší ze špiček prstů a prosakuje skrz rukavice i lyžáky.

Naše družstvo bylo bezvadné, splňovalo přesně to, co jsem od něj očekávala. Instruktoři byli zodpovědní, ale vždy dobře naladění, takže se nám lyžovalo příjemně.

Každé odpoledne byl denní rozkaz a pak společenské večery, které jsme museli připravovat my, takže si jistě dovedete představit, jak to dopadlo. Když zábava začala upadat, přišli na scénu učitelé s tím, co považovali za ohromnou zábavu oni. Co to bylo? Hra „papuč“. Ta nejobávanější hra se nakonec změnila v největší zábavu (tedy pokud jste zrovna nestáli vepředu).

Dny ubíhaly jako vteřiny, až bylo téměř vše za námi. Byl poslední večer, seděli jsme ve společenské místnosti a poslouchali zajímavou přednášku horské služby. Všichni jsme se ale těšili na diskotéku, oficiální zakončení kurzu. Při té největší pařbě z celého týdne mě dostihla lehká melancholie. Vždyť už bude konec.

Následující den cestou zpátky jsem se dívala, jak mi Kasárna mizí před očima. Byl to neuvěřitelný zážitek plný učení, ale hlavně zábavy. Chtěla bych vám všem říct jednu věc: Dokud jste nebyli na lyžáku v sedmičce, nežili jste!

 

Komentáře:

• Moc mi lyžařský výcvik chybí, hlavně ta sranda a zábava. Chtěl bych se tam vrátit.
• Chci moc poděkovat učitelům, že mě naučili během týdne lyžovat.
• Lyžák byl nejlepší, moc jsem si ho užila. Nejraději bych vrátila čas a jela znovu. Nikdy na ten týden nezapomenu.
• Našla jsem si kamarády v druhé třidě, rozuměli jsme si.
• Pro mě je to nezapomenutelný zážitek na celý život. Budu vzpomínat, moc se mi stýská.
• Doufám, že se na hotel Fran ještě někdy vrátím a zavzpomínám si na lyžák.
• Moc se mi tam líbilo, skamarádila jsem se s lidmi, o kterých jsem ani nevěděla, že umí být tak fajn. Budu ještě dlouho vzpomínat.
• Jsem strašně rád, že jsem prožil tenhle týden s úžasnými spolužáky a učiteli.
• Celý týden byl zábavný, navíc jsme se všichni naučili lyžovat.
• Najednou bylo každému jedno, jestli je ze 7.A nebo 7.B. Byli jsme jedna parta.
• Bylo to super, rodiče se divili, že nechci domů. Zlepšili jsme vztahy ve třídě.
• Byla jsem mezi přáteli, každý den úsměv na tváři, skvělé jídlo.
• Lyžařský kurz se mi moc líbil. Učitelé nás hodně naučili, moc jim děkuji.
• Zlepšili jsme kamarádské vztahy i své lyžařské dovednosti.
• Chci se tam vrátit!!!
• Byl to nejlepší týden v mém životě. Velké díky patří učitelům, kuchařům a panu hostiteli. Nenechali nás hlady a bez zábavy.
• Chtěl bych celý týden zopakovat. Děkujeme všem učitelům a hotelu Fran.
• Prožila jsem tam všechny svoje pocity a budu na tento týden navždy vzpomínat.