Jak přežít v divočině

31. 5. 2024 - Matyáš Nagy, Jakub Nevrlý, Nicol Kolářová

---

...plnou medvědů a jiných podobně nebezpečných tvorů směrem na Vrzavé skály. Cesta byla dlouhá a náročná, ale proběhla hladce, dokonce jsme dostali síto plné banánů, které nám spolužák Robin zařídil. První noc jsme strávili v jeskyních a naše oči byly přilepeny k obrazovkám telefonů, neboť ten večer probíhalo finále mistrovství světa v hokeji. Medvěd neměl pochopitelně šanci, protože jsme radostí výskali z výhry našich hokejových mistrů.  Na večeři jsme si opekli špekáčky, což byla kulinářská topka naší lesní kuchyně. Se zalepenýma očima jsme si ráno udělali „čajánek“ a lahodná vejce a posilněni se tak vydali na Lukov. Trasa byla o něco náročnější, strmější, ale pro kluky to nic nebylo, džentlmensky vzali holkám batohy. Cestou jsme se kochali krásami místního okolí a zažili kotel plný srandy. Náš direktor Šimon Michalík nás, jak již předtím několikrát, brilantně dovedl k lukovskému hradu a následně na louku pod ním. Zde proběhly špagety, které v průběhu vaření lehce zčernaly, a hra v lese. K večeru jsme roztáhli stany a šli do hajan. Nastávající ráno proběhl znova „čajánek“ a k němu jsme přidali gulášovou polévku, která byla podezřele vydařená. Po sbalení stanů a úklidu jsme se vydali domů, s mistrem Michalíkem znova v čele. Na kurzu se nám moc líbilo, jedli jsme opravdové kulinářské speciality a učitele jsme statečně zavedli zpět k našemu startu, slušovické škole.