Zimní olympijské hry 2026

10. 3. 2026 - Mgr. Dagmar Ledabylová, Mgr. Helena Chromeková, Mgr. Jan Nahodil; foto: Mgr. Pavel Šavara, Eliška & Vendy (8.A)

Dva dny, na které budeme ještě dlouho vzpomínat...


Ve dnech 25. a 26. února se naše škola proměnila v olympijskou vesnici. Děti z 5.–9. ročníků byly namíchané napříč třídami, a vznikly tak týmy, které by běžně nikdy nevznikly. A právě to bylo možná to největší vítězství celých her.

Starší žáci se ukázali jako skvělí parťáci a opora mladších spolužáků. Spolupracovali, podporovali se a makali až do poslední disciplíny. Pro páťáky to byl obrovský krok směrem k druhému stupni, poznali starší kamarády jinak než „jen z chodby“ a přechod pro ně díky tomu bude určitě snazší.

Slavnostní zahájení mělo skutečně olympijskou atmosféru, za fanfár nastoupily jednotlivé státy, přiběhli sportovci s olympijským ohněm a zazněla olympijská hymna. Olympijský slib přečetli Karolína Švejčarová a Jakub Polach, vítězové závodů z lyžařského kurzu. Bylo to důstojné, silné a krásné.

Sportovní část? Bojovalo se až do konce. Rychlobruslení, hokej, biatlon, curling i modifikované disciplíny bez sněhu, například „bobování“ na trávě, měly neskutečný náboj. Velký obdiv si zaslouží i paralympijská varianta lyžování, kdy jeden žák se zatemněnými brýlemi absolvoval slalom jako „zrakově handicapovaný“ jezdec a druhý ho jako trasér naváděl. Spolupráce, důvěra a respekt v praxi.

A krasobruslení? Za nás, učitele, naprostý TOP moment. Deváťačka s páťákem na bruslích, promyšlená choreografie, jistota, elegance, bylo to nádherné a dojemné zároveň.

Hry ale nebyly jen o sportu. Každý tým prezentoval svou zemi, ochutnávky typických jídel, maskoti, plakáty, kreativní nápady. Americký tým vytvořil krásnou Sochu Svobody, Austrálie přivedla kartonového klokana. Vše propojeno se zeměpisem, výtvarnou výchovou i angličtinou. Na závěrečném ceremoniálu probíhaly rozhovory v angličtině s vybranými sportovci jednotlivých států, skutečné mezipředmětové propojení v praxi.

Závěrečný ceremoniál patřil vítězům, týmu Kanady. Zazněla kanadská hymna, a protože jsme doma, došlo i na tu českou. Silný a hrdý moment pro všechny.

Jen drobná poznámka na závěr, některé týmy by si možná zasloužily malou lekci olympijského ducha i mimo soutěžní dny. Když se totiž sestava zmenší, je pak i ten nejlepší týmový výkon o něco náročnější. O to víc si vážíme těch, kteří přišli a byli součástí celé akce naplno.

Děkujeme všem dětem, učitelům, asistentkám a každému, kdo se zapojil. Byly to dva dny plné energie, spolupráce a radosti.